Letošní sraz na Slovensku jsme si protáhli (s baťůžkem Lenčou) o moto-dovolenou kolem Tater. Lenča napsala cestopis, takže přikládám
CESTA NA SLOVENSKO – TATRY
18.6. – 22.6. 2016
Je sobota 18.6., 5:45 hod., a my nabalení a připraveni vyrážíme směr Slovensko. První zastávku máme na čerpačce u Velkého Týnce, kde se k nám přidají další dva účastníci – Vlastik s Oldou. Společně pak pokračujeme směrem na Přerov, Otrokovice, Uherské Hradiště, hranice. Slunce svítí, vítr fouká a vypadá to, že bude krásný den. Po krátké čůrací zastávce ve Starém Hrozenkově a natankování, překračujeme hranice a pomalu se blížíme k dnešnímu hlavnímu cíli - kemp v Chalmové. Kemp je zároveň i termální koupaliště se spoustou bazénů. GPS nás bohužel nedovedla až do kempu a tak se ptáme kolemjedoucího cyklisty, kterého zastavujeme z jeho plné rychlosti. Kus ještě brzdí, otáčí se, a nakonec nám ochotně radí kudy. Rovně..
V kempu máme sraz se zbytkem motorkářské bandy, přesněji Freewinďáky a v 10:00 společně vyrážíme na vyjížďku. V obědovém čase zastavujeme v Čičmanech, kde si prohlížíme malované dřevěnice místního skanzenu. Většina ovšem po shlédnutí prvních pár domků ulehá do stínu stromu a spokojeně odpočívá a chladí se. Poté popojedeme kousek dál na oběd a tam si pochutnáváme na typických slovenských haluškách s brynzou a kuřecím vývaru. Mňam!
Dalším bodem programu je prohlídka Hornonitrianského banského skanzenu, bani Ciguel´. Na nějakou dobu se převtělíme za horníky, dostaneme hornické známky, které vzápětí vyměníme za modré pláště, helmy, svítilny a ochranné pomůcky (pro případ nebezpečí). (Mechanismus známek je důležitý pro kontrolu pohyb osob. Kdyby někdo známku nevrátil, je po něm vyhlášeno pátrání a hledá se, kde zůstal). Hornickým vláčkem, do kterého se někteří z nás sotva vlezou (výškový problém
), sjedeme do podzemí. Tam se od průvodce dovídáme jak probíhá fárání, jak fungují různé stroje, bezpečnostní systémy, jak se pracuje, aj. V dole nám pouští větrák vzduchu, aby nám předvedli, jaký hluk byl v dole. Ovšem když začne mluvit Sinner, všichni stejně slyšíme jen jeho a větrák zaniká.
Poté už se přesouváme zpět do kempu. Dáme si naši první cestovatelskou večeři v podobě chleba a paštiky (Lenča tuňáka) a spokojeně se přesouváme do hospody pro pivo a následně k ohni, kde se pečou klobásky. U ohně panuje bujará debata a všichni si užívají pěkných chvil.
Neděle 19.6.
Dopoledne se odpojujeme od zbytku a vyrážíme na přejezd kolem Vysokých Tater. Počasí nám přeje. Slunce svítí, ale není přílišné horko. Projíždíme krásnými údolími, užíváme si zatáček v horském terénu. První větší zastávku máme v lyžařském středisku Donovaly, kde se kocháme přírodou a vzpomínkami na toto místo. Pár kilometrů sjíždíme do údolí a odbočujeme na polní cestu vedoucí na louku. Máme těstoviny z pytlíku, při čemž část z nich se ocitne v hlíně (Davídek je totiž šikovný a podaří se mu převrhnout ešus
). Kvůli ztrátě a velkému hladu nakonec vaříme další pytlík. Nasyceni jedeme dál přes Liptovského Mikuláše do Demänovské ľadové jaskyně. Stíháme poslední prohlídku v 16.00 a radujeme se z představy, že se zchladíme - po cca 10 minutové trase do kopce z parkoviště k jeskyni, v motorkářském oblečení a v docela horkém počasí. V jeskyni zjišťujeme, že z ledu toho moc nezbylo, nicméně je tu dobrá akustika (pouští nám tu Enyu), podpisy slavných, spousta schodů a další (ne)zajímavosti. Po východu z jeskyně pociťujeme, že venku je opravdu horko a k tomu začíná pršet. Déšť je naštěstí jen chvilkový, takže se nás výrazně nijak nedotkne. Pokračujeme tedy v trase zpět do Liptovského Mikuláše, kde nakoupíme jídlo a dále hledáme místo na kempování. Podle plánu dorazíme do cíle. Máme na výběr hned dva kempy (horní a dolní). První je cenově pro stan relativně dobrý, avšak zajedeme se podívat i do druhého. Druhý kemp buduje dojem spíše rodinného podniku a recepční „děda“ nám udělá dobrou cenu za chatku, volba je tedy jasná. Po večeři, kterou tvoří sáčkové polévky s chlebem, se s lahváči přesuneme do chatky. Zahrabáni ve spacácích koukáme na videa z cesty, pijeme pivo a poté se odebereme ke spánku.
Pondělí 20.6., po snídani se opět balíme a jedeme na vyhlídku kolem Tater, ty se nacházejí mírně v oparu, ale naskytnou se nám i pěkné pohledy. Během cesty několikrát zastavujeme na kochání se a na focení. Větší zastávku máme na oběd, tentokrát u řeky, kde můžeme rovnou umýt použité nádobí
. Vaříme si čínské nudle a následuje poobědový odpočinek a slunění se. Cesta je náročná, nejenže obsahuje spoustu zatáček, prudké kopce i padáky dolů, ale projíždíme i Polskem, kde nám jízdu ztěžuje způsob jízdy tamních řidičů. Avšak nádherná příroda, fauna i flóra kolkolem to plně vynahradí. Dnešní konečnou stanicí se stává kemp u vodní nádrže Orava. Po ubytování a navečeření se (rohlíky a chleby s paštikou a sardinkami) jdeme spát opět do chatek (stan je tu cenově nevýhodný).
Úterý 21.6., snídáme s výhledem na vodu, blíže pak pozorujeme drobné rybky a vodní prostředí. Slunce na nás svítí hnedle zrána a zase to vypadá na krásný (a parný) den! Dnes se už vracíme do ČR, cílová stanice – Beskydy. Přes Novou Bystricu a Klokočov se dostáváme do vlasti. Kousek za hranicemi si uděláme sladkou zastávku na tatranky a gumové medvídky. A v okolí Frýdlantu se stavujeme na obědové meníčko (vepřové a smažák s hranolkami, kofola). Chvíli poté přijíždíme na chatu, do cíle. Voláme domů, že jsme živí a zdraví. Děláme si táborák, opékáme klobásy, rohlík a chleba, pijeme pivo, povídáme a lebedíme si na dovolené. Nakonec za plného svitu luny jdeme do hajan.
Středa 22.6., v poledne vyrážíme po dálnici domů do Olomouce. Po rychlém vybalení a hlavně převlečení se (protože je pařák a konečně nemusíme mít dlouhé kalhoty a bundy!!) razíme na obědovou pizzu, (na jahody, které nejsou) a pak se vybalit a sbalit na cestu do Brna…
Shrnuto:
Měli jsme se krááásně, viděli jsme kus nádherné přírody a pasoucích se krav, počasí bylo top!, všechno bylo top!
)))